Rozhovor s Richardem

Kolik ti bylo let, když jsi začal s taekwondem?

 Otázka je, „co je to začít s taekwondem“, odpovím tedy trošku oklikou. Taekwondo jsem „potkal“, někdy cca před šesti lety. Nejprve zprostředkovaně, pak i osobně. Zprostředkovaně tak, že začala cvičit Klára a Štěpánka, osobně, když jsem s nimi pak jel na soustředění. Ale to jsem ještě necvičil – první soustředění jsem vozil Matese kolem Sklárny v kočárku, občas když usnul jsem si odskočil na jedno – podle toho jak dlouho spal – pivo, dvoupivo, či trojpivo (vícepivo už jsem asi nedal) a další rok jsem ho namísto v kočárku vozil už na kole. Takže dá-li se toto považovat za začátek, pak mi bylo 37 let. Cvičit jsem začal až potom. Tedy, je-li začátek aktivní cvičení, pak jsem taekwondem začal tak v 39 letech.

Jak jsi se o taekwondu dozvěděl?


O taekwondu jsem se dozvěděl tak, že mi najednou začala manželka s dcerou doma syčet jako rozdrážděné zmije a do toho ještě začali nějak máchat rukama a nohama :-).

Přoč jsi si vybral zrovna taekwondo?

Na tuto otázku by se dalo odpovědět, že z rodinných důvodů :-).
Ale když to vezmu vážně, tak jednak je jasné, že když to dělal zbytek rodiny, tak jsem zrovna neměl tendenci hledat někde nějakou konkurenční disciplínu,  jednak jsem viděl, jak Klára díky taekwondu nabrala poměrně dost velkou fyzičku – a ta mi chyběla. Poslední stimul byl, když jsem spadl z lanového centra, nahoru jsem se zpět nevydrápal a museli mě sundavat – a do toho ještě dole poskakovala tchyně a povykovala něco v tom smyslu, že by neškodilo, kdybych měl o pár kilo míň …..

Cvičíš i sám doma?

Snažím se.

Provozuješ ještě nějaký jiný sport nebo máš jiný mimopracovní aktivity?

Na jiný sport a jiné aktivity moc času nezbývá. Kdysi jsem rád jezdil na kole, nebo poměrně často jsme se jeli projet na inlinech, ale vloni jsme nebyli ani na kole ani na bruslích.

Která disciplína tě v TKD nejvíc baví( tuly, matsugi, T-ki, posilování, hosinsool)?

Spíš odpovím, co by mě bavilo, bavilo by mě matsugi, ale jednak jej zase až tak často „nejedem“, jednak toho mám po chvíli docela „plné kecky“ a bavil by mě wirok.

Co naopak nemáš moc rád?

No, nedá se říci, že bych to neměl rád, řekněme, že to mám méně raději – tuly, ale bez techniky to úplně nejde a bez posilování taky ne. Na druhou stranu třeba to posilování je zase docela dobře měřitelné a minimálně podle mne má blahý účinek na vzrůst „zdravého“ seběvědomí – před časem jsem udělal x-liků, dnes udělám x+(dosaďme si každý sám), před několika lety jsem nevstal bez pomoci rukou a spousty „mezipohybů“ ani z gauče, dnes vstanu ze země bez pomoci rukou (pravda v mém případě neradno hodnotit estetiku, i mě samotnému mi vlastní průběh tohoto pohybu připadá neladný, ale bez těch rukou prostě vstanu), a tak by se dalo pokračovat.

Čeho bys chtěl v taekwondo dosáhnout?

Maxima možného :-). Na to se blbě odpovídá – po sportovní stránce nějaké extrémní ambice nemám, čili cíl je nejen udržet stávající fyzičku (a opravdu jsem jí měl x násobně horší), ale ještě si jí zlepšit. No a když k tomu přibude další lepší pásek nebo pásky, tak jedině dobře.

Kdo je pro tebe v oddílu největší vzor a proč?

Jestli mám někoho vybrat, tak bych volil Dominika Čermáka, cvičit cvičí dobře řada lidí, v oddíle jsou i vyšší pásky, ale málokdo z ostatních umí projít sklem :-).

Kdybys mohl, tak co bys na tréninkách změnil?

Určitě by se dala měnit řada věcí, o některých jsme se i bavili, ale je to vždycky ovlivněné tím, kde trénink je, jaká je tam úroveň účastníků, kolik je na to času atd.

Pomáhá ti fakt, že chodíš na TKD v osobním životě/v práci?

Ano, myslím, že je to patrné i z předchozích odpovědí. Při mé práci, kdy ráno sednu do auta, pak jsem v kanceláři nebo ne nějakých jednáních a poradách, a večer sednu do auta je určitě potřeba mít nějaký protipól a fyzickou aktivitu. Ale není to jen o tom. Jako bojové umění si taekwondo nese s sebou i určitý filozofický a mentální pohled a myslím, že mi to při řešení nejrůznějších stresových situací docela i pomáhá dostat se do nějaké rovnováhy (I když – když si toto přečte Klára, tak řekne, že jsem stejný cholerik).  A i když se oprostím od nějakého hlubšího filozofování, prostý fakt, že se někam posouvám a dokážu to, co jsem před časem nedokázal, podle mne musí pomoci každému.

Na posledním soustředění jsi některé z nás obohatil přednáškou o pentatonice. Plánuješ něco podobného i letos?

Zcela určitě. Protože Ježíšek obohatil Matěje keyboard Yamaha, rozšiřují se moje obzory i do oblasti klávesových nástrojů, když nic jiného, mohu se s Vámi podělit třeba o náš marketingový plán vytvoření hudebního dua Šmidliboys a dobytí hitparáed TV Šlágr 🙂

Komentujte

  Subscribe  
Upozornit na